Wedos

neděle 16. října 2016

Sony, Virtuální Realita a Realita

O víkendu jsem si dal voraz a vyrazil do Prahy (nikoliv za tetičkou), ale na Bytefest. V sobotu slovo dalo slovo a s Derekem (toho neznáte) jsem vyrazili do Loving Hutu na oběd.
V přízemí nás přepadli jakési vcelku sympatické slečny a jestli chceme vyzkoušet VR od Sony. Inu proč ne.

Pokud bude někdo od Sony číst následující řádky tak to berte jako, že jsem už lecos zažil fakt si nepotřebuji nic přikrášlovat.

Sedám si na židli, s obsluhou se domlouváme na nějaké střílečce, dokonce prý hororové. Bezva těším se, že se třeba budu trošku bát.

1. Prví zklamání, které si po chvilce uvědomíte je malé rozlišení LCD displaye v brýlích. Po chvíli Vás z toho nepěkného kontrastu nejspíš budou bolet oči. 

Dostávám instrukce jak a co a kde a kdy. Pořád jsem zvědavý, prý to bude zároveň horská dráha. Super.

2. Pokud Vás někdo odřízne od světa a pustí Vám horskou dráhu, tak i když víte, že to není realita žaludek se Vám zvedne. 

Hra se mě pokusila, jednak děsit (marně) jednak bavit (také marně). Bohužel se to neslo v duchu střelby předem jasné cíle, občas střelíte po něčem co není cíl, ale mohl by být. Bohužel díky tomu, že vlastně celou dobu "sedíte" je hlavní problém to, že nic se neděje (obrazně řečeno) a pak na Vás někdo chvíli nabíhá. Pak se jako vezete a jako uhýbáte. Podle mě brutálně nevyužitý potenciál.

3. Jestli takovýto design volí většina tvůrců her na PlayStation tak se divím, že to někdo kupuje. Hra byla nudná až to bolelo.

Sundavám si sluchátka a brýle. Mám z toho rozpačité dojmy. První virtuální brýle jsem viděl v roce 1996 na Invexu. Předváděl je tam Escom. Pravda dneska už to nejsou brýle, ale spíš helma. Ovšem celkový dojem se moc nezlepšil. Malé rozlišení jak brýlí tak samotného obrazu, nevyžitý potenciál a poněkud nepříjemné pocity po skončení hry. Mě nutí dát palec dolů.
Snad příště.