Wedos

neděle 16. prosince 2012

Patlograf style!

Už dvakrát (nebo třikrát?) jsem se rozepsal o fenomenu dnešní doby. A to jest průnik patlografů do dříve jim zapovězených oblastí fotografování (filmy sou drahé tak co?)
Patlografové - to jsou ti co jim rodiče, nebo někdo ve vatě koupil foťák, oni pak jakousi myšlenkovou akrobacií dospěli k závěru, že černá skvrna na bílém pozadí je fotografie. Víc kontrastu víc umění. Kompozice je pro blbce a vůbec mám foťák jsem fotograf.
 Takže pondělí se stane, trestňákem pro další stoupající hvězdu. Komické je už jak jsem na ní narazil. Jedu si takhle sockou. A koukám na těch bimbacích, otravných držadlech. Co dostali asi před rokem reklamní upgrade, je místo jedné reklamy zastrčené vizitka na "Lukiho Stehlíčka" (patrně Lukáš Stehlík, toho čase k naší smůle v Plzni).
Inu zapojím paměť a i když je to ráno těžké, udržím.
Co jsem si při pondělku myslel v pondělí ráno se dějí jen špatné věci. No posuďte sami prezentace "fotografa a grafika" (stále cituji vizitku - prosil bych grafiky, aby si stoupli při kamenování do druhé řady, není to moje chyba).
Celou tu věc by mohlo omluvit jen to, že autorovi toho všeho je (no abych nebyl moc zlej) 11 let.
Umístění reklamních bannerů na stránku kde se chci předvést jako grafik a fotograf, je vyloženě geniální tah. Zvlášť když je reklama hned pod nadpisem. Snaha vyjádřit jak moc je to nevážné už v nadpisu (fotografické novinky). Je sice na místě. Ale jinde už to vyzní vyloženě trapně.
Když se rozkoukáte, hned si začnete připadat jako posádka německého tanku u Stalingradu (všude bílo a cokoliv jiného Vás vyděsí). Takže to vezmu jen rychlím přeletem aby tolik nebolelo.

Fotek je tam skutečně hodně. Autor to pojal tak, že když už fotka nevyjadřuje nic, udělá to černobíle (ano jen tyhle dvě barvy) a tím to zachrání a bude se tvářit jako umělec.
S kompozicí si hlavu neláme. Ono když naseká  sto fotek, tak aspoň jedna dvě vyjdou. Jenže pak to chce ty špatné sebekriticky vyhodit. Tím si hlavu ale lámat nebudeme.
Zlatým hřebem jsou pak fotky označené jako "Neupravená Alba" vyznačují se tím, že tam na fotky nebyl aplikován žádný efekt. Často vypadají lépe než ty s efektem (v rámci možností).
Komicky pak působí kategorie "Moje úspěchy" kde nám autor ukáže, že má nejvíc přátel na FB a proto je druhý.Pro jistotu, si pak založil další kategorii kde Vás informuje, jakou fotku právě a kde máte "lajkovat".

Shrnuto podtrženo. Chce se mi třikrát rychle za sebou vykřiknout: "Je to běs, je to běs, je to běs!" Ale to nás asi neuchrání.
Skutečně nechci vědět kolik je autorovi. Ale jestli mu je víc jak 18 let měl by se nad sebou (a nejen on) vážně zamyslet. Změnit si nick na Facebooku na něco rozumného, méně dávat na odiv svou nejistotu (ty smajlíky ach bože!) A pokud to jde, napřít své snažení do jiného oboru lidské činnosti. Zedník nebo instalatér se přímo nabízí.
Pokud, se snad (patrně k naší smůle) vytrvat. Měl by se ponejprv snažit, zvládnout alespoň základy. Jako například fakt, že tma na fotce není umění. Je to pořád tma. A to i když je kontrast na sto procentech.





čtvrtek 6. prosince 2012

Google Apps už jen placené?

Zdá se že podle tohoto postu nastávají krušné časy.
Z textu vyplývá, že už nebude možné registrovat osobní verzi Google Apps. Tedy půjde používat jen ta firemní.
Verze pro školy a vládní organizace zůstává.
Pro školy je již typicky zdarma vládní organizace to mají za 50$ ročně.

Zdůvodnění je klasicky položené na zkvalitňování atd. Co to přinese uživatelům? Těm stávajícím nic. Tam se nic nezmění (a doufám že to tak zůstane).
Nový uživatel má možnost založit si klasický Gmail/Google účet. Otázkou je jestli původní Apps vlastnosti se neprojeví i tam. Protože hlavní výhodou byl pochopitelně Email na vlastní doméně.

Z hlediska marketingu, bych to neviděl jako úplně dobrý krok. Malé firmy to nažene do náruče někoho jiného. Firma co má dva lidi nebude chtít vyhodit 50 dolarů.
No a i malá firma roste. Jenže pak už se jí stěhovat nebude chtít.

Na info upozornil Filip Oščádal 

úterý 13. listopadu 2012

IBD II jak to funguje a co s tím

Celé to začalo sháněním auta. Tehdy jsem se začal aktivně zajímat o to jak zjistit skutečný stav vozu. Bez toho aniž bych musel jet do servisu. Můj zájem šel tak daleko, že jsem začal zjišťovat jak v moderním autě komunikují jednotlivé díly mezi sebou. Vězte není to žádná magie jak tvrdí leckterý technik v autoservisu.

K-Line
K-Line je původní standardizovaný protokol. Jeho rychlost je z dnešního pohledu velice malá. 9600 kb/s. Technicky se jedná o sériovou komunikaci (tedy data se posílají jedním směrem). Pro takovou komunikaci vám stačí všeho všudy 2 dráty. Celá komunikace probíhá po dvou vrstvách. Fyzickou a linkovou.

CAN
Protokol CAN je modernější varianta. V první verzi nebyla ani rychlejší ani efektivnější. Za to měla všechny prvky moderních komunikačních protokolů tak jak je známe dnes a jak se používají například v TCP/IP a podobně. Díky nasazení modernějšího protokolu, který používá 4 komunikační vrstvy, lze spolehlivě zvyšovat rychlost. O komunikaci se stará fyzická, linková, transportní a aplikační vrstva. Komunikace stále vychází ze sériového modelu, ale drátů je již o něco víc. Díky tomu lze spolehlivě komunikovat vyšší rychlostí.
Součástí komunikačního rozhraní (konektoru) je často i starší verze komunikačního protokolu. K-Line. Je to v podstatě pozůstatek a důsledek požadavku na základní univerzálnost komunikace.

ELM 327
Základním požadavkem na komunikaci běžného počítače (nebo čehokoliv tomu podobnému) je převod sériově kódovaných informací na srozumitelný datový tok. Ideálně nějaký houf znaků a číslic, kterému jsme schopni dát nějaký význam.
O to se stará v dnešní době čip ELM 327, ten ovládá hned několik druhů kódování používaných při OBD komunikaci (1850 VPW a PWM, ISO14230-4, ISO9141-2, ISO15765-4CAN, J1939CAN). Je následovníkem čipů ELM 320, ELM 322 a ELM 323. Převádí OBD II kódy do ASCII.

Přes technické pojmy jsme se prokousali směrem k odpovědi na filozofickou otázku:"Co z toho?"
Na její odpovězení půjdu opět trochu oklikou.

pondělí 5. listopadu 2012

Nesoudnost výrobců a Windows 8

Poslední pár let neustále nadávám, na zcela nesoudné chování výrobců hardware. Uvedu příklad. V rámci firmy nakoupíte počítače, pracovní stanice. Například něco od Lenova nebo Dellu.
Záhy zjistíte, že v těchhle počítačích je 1Tb disk.
Zdá se to jako dobrý nápad?
Ale kde že. K čemu je sekretářce, která má stejně většinu dokumentů někde na serveru 1Tb disk? Řeknete si logicky. Firma jde za tím co chce zákazník.
Ale zákazník to nechce. Zákazníkovy jde o pracovní stanici. Na 40Gb disk se vejde stejně tolik dokumentů, že je ta sekretářka nikdy nezaplní.
Takhle má počítač. Má v něm obrovský disk. A ten v podstatě leží ladem. Vsadím se, že za rok nebo dva někdo z marketingu vymyslí, že menší disk znamená menší bezpečnostní riziko a dostaneme se do období zmenšování disků.

Je to podobná situace jako displaye. Před deseti lety byly všechny matné. Pak někoho napadlo udělat lesklý. Super!
Každý kdo chtěl něco znamenat měl lesklý (hezký) display. Výrobci to takhle mrskali rok dva. Než si vůbec všimli, že na tom není nic vidět.
Teď mrskají lesklé LCD a pokud jste profík koupíte si (za prachy navíc) matný. Prostě na palici.

Obdobná kravina je poměr stran. Pro práci je vhodnější rozměr 16:10. Je to dané velikostí strany A4 na výšku. Což je pro člověka celkem příjemný rozměr na čtení.
Jenže někoho napadlo, že ušetří.
A tak koupil levné 16:9 co se vyráběli pro potřeby TV a dneska je rvou do všeho. Výrobce ušetří a zákazníci to kupují s poznámkou, že to je HD nebo tak něco.
Přičemž NTB s ergonomický zajímavým rozlišením 1600x1050 nikde nekoupíte. Za to rozlišení 1366x768. Které je všechno jen ne pohodlné na práci (kdo by chtěl dělat s nudlí), se najde všude.
Aby jste si neřekli, že tohle je jen brblání. Podobný názor nedávno vyjevil například Linus Torvalds.
Správně podotkl, že tablety mají rozlišení skoro jako notebooky.
Já sám mám Lenovo ThinkPad Tablet s rozlišení 1280x800. Což je stejné jako můj dosavadní notebook.
Ovšem pokud si budu chtít koupit nový notebook budu limitován debilním rozhodnutím někoho, že potřebuju nudli. Je to tak 800 vs 768.
Jdeme zpět display se zmenšuje.

A přesně s tím souvisí Windows 8. Všichni argumentují tím, že Windows měli blbé DPI a tím pádem to ve velkém rozlišení nevypadalo dobře.
To je pochopitelně otázka toho jak to kdo vidí. A jestli vůbec vidí nebo nevidí.
Metro údajně tenhle problém řeší (vynechám návraty do klasického zobrazení Aero). Možná ho řeší a ani se nedivím. Čtvercům v jedné barvě skutečně nějaké DPI na kráse neubere.
Jenže aplikací pro metro je, asi stejně jako hladových v parlamentu. Navíc kdo zkoušel metro myší, zjistí, že to je na letenku do Dobřan.
Prostě tudy ne.

A tak se vracím k problému, který mě tíží. Kapitalismus už dávno není náš zákazník náš pán. Je to prostě jen o tom konzumuj a brzo chcípni.
Což není zrovna radostné.

pátek 2. listopadu 2012

Co Vás čeká při hledání fotoaparátu?

Najít si techniku (nejen fotoaparát), která Vám bude vyhovovat, není zrovna snadné. Platí to o pračkách, sušičkách, tiskárnách a nejspíš i o vibrátorech a nafukovacích pannách.
Internet je samozřejmě studnicí mouder, jenže nejen toho.
Pokud zabrousíte do diskusního fóra (většinou velice přesně zacíleného). Rázem zjistíte, že to nebude tak snadné. Najdete tam totiž skutečně přehršel názorů a uživatelů, kteří mají takový nebo jiný názor.
K tomu si připočtěte řevnivost příznivců různých značek (Canon je nejlepší, podívej jak fotí Nikon, Sigma má největší..... , Pentax je král!). Rozhodl jsem se shrnout to s čím se setkáte při hledání fotoaparátu. Tím Vás myslím potenciální uživatele.
    1. Technokrat - jedinec jenž má načtené manuály ke všem (tak tvrdí) a zná technické parametry. Ve skutečnosti nevyfotil nikdy nic. Maximum je, že si na Facebooku přidal fotku pomocí webkamery. Často se odvolává na velice špatně měřitelné hodnoty, jako na něco co je životně důležité za každé okolnosti. Zároveň je často velice konzervativní. Z toho plyne jeho argumentace. 
      • Nový čip má sice větší rozlišení, ale ten šum! To bude hrůza
      • Nové tělo má sice lepší ovládání, ale všem bude chybět funkce XY
      • Nové sklo sice lépe kreslí, ale na stávajících čipech to stejně není poznat
    2. Reklamní poutač - člověk co má načtenou reklamu výrobce (čehokoliv). Neustále bojující za pozitivní vyznění všeho co napsal. Když už nejde jeho postoj nijak obhájit zahalí se do pláště screenshotů a reklamních fotek. Zatímco technokrat má technický parametr jako základ. Reklamní poutač ujíždí hlavně na vzhledu.
      • Nový čip je sice lepší, ale ten starý má na fotkách jasně lepší barvy
      • Nové tělo je z hořčíku, ale to staré bylo víc pogumované
      • Profi skla jsou sice lepší, ale nemají tak hezké označení
    3. Prudič - je častý v jakékoliv diskuzi. Projevuje se neustálím bazírováním na drobnostech. A to bez ohledu na zjevnou iracionalitu. Často si sám sobě protiřečí. Když v jednom vlákně zastává opačný názor než v jiném. Často se tváří jako odborník, všechno zná, všude byl a v Moskvě o něm složili báseň. Jeho tvrzení nutně není nepravda, ale je postaveno tak aby vyhovovalo jemu.
      • Nový čip není lepší protože, diody na něm nemají ten správný tvar
      • Nové tělo je úplně na nic protože vypínač posunuli víc doprostřed
      • Tohle sklo je k ničemu, protože s tím stejně nemůžete fotit na dlouhý čas
    4. "Ten co mám já" - Je příkladem častým a s prudičem často kooperujícím diskutérem. Zajímavé je to, že se často jedná o někoho kdo má doma fotoaparát jiné značky. Do diskuse o konkurenci si přišel vyleštit ego. Proto často srovnává s to zcela s nesmyslným výsledkem. Příkladem budiž, například porovnávání rozlišení čipů ve chvíli kdy je diskuse o kresbě skla. Jeho postřehy nejsou nutně špatné, ale často zcela offtopic (mimo mísu).
      • Sklo Canon 70-200 by bylo nejlepší nasadit na můj Nikon 3100
      • Tělo Pentax má špatný tvar, proto jsou lepší skla Canon třeba mojí EF 70-200
      • Tohle sklo je dobré, ale tělo co mám já si stejně lépe rozumí s mým sklem
Ano je tomu tak. Tohle si budete muset pročíst. Aby jsem Vám ušetřil čas a zbavil Vás trápení. Několik zásadních pravd.
  1. Rozlišení skutečně není všechno
  2. Ať děláte co děláte, nejmenší šum má stejně Fullframe (takže ten šum tolik neřešte)
  3. Skutečně Canon EF 50 mm f1.8 je vynikající sklo za neskutečnou cenu (2300 - 2600).
  4. Nikon má skutečně dva druhy ostření čímž si to krapet komplikuje
  5. Nemá cenu koupit fotoaparát Sony a doufat v redukci kvůli sklům od Canonu

pondělí 15. října 2012

Czech Press Photo 2012

Protože mě dost zklamalo, jak je vedená soutěž Czech Press Photo 2012. Kdy pravidla zřetelně platí jen pro papír. Potažmo rozhoduje hlavně politická angažovanost snímků.
Rozhodl jsem se zveřejnit snímky, které si podle porotců nezaslouží být hodnoceny například veřejností.

Po přečtení komentářů se s mnoha musím ztotožnit.
Jen pro zajímavost některá pravidla:

  • snímky by měli být určeny pro publikaci - to spousta snímků ani zdaleka nesplňuje
  • rozměry - podle fotografií poroty a kolektivu je vidět, že spousta snímků rozměry nemá
  • tématyčnost - tady je to fakt úlet, polovina fotek je na téma umřel nám Havel
  • v přihlášce je vyžadována redakce pro, kterou autor fotí, většina fotek žádnou nemá

Ale pojďme se podívat na obrázky:

Aktualita (něco co se stalo zcela nečekaně)




Sportovní fotografie




Reportáž











Lidé o kterých se mluví


Zvířata


Umění (hudební nebo podobná událost)


Pokračování zítra...



středa 3. října 2012

Canon EOS 6D zajímavý, ale nepochopený

Canon v reakci na uvedení Nikonu D600, vypustil na světlo světa Canon EOS 6D. Popravdě není to zcela nezajímavý kousek. Ovšem reakce veřejnosti se mi zdají tak trošku jako nepochopení.
Zaznívají v podstatě dvě námitky, jedna naráží na jedenácti bodový ostřící systém a druhá na zaměření zrcadlovky. Pochopitelně je tím na mysli zaměření obchodní a marketingové.
Canon EOS 6D + EF 24-105mm f/4 L 

První výtka je pochopitelná pokud fotoaparát srovnáváme s Canonem EOS 5D Mark III. Ten je v současnosti jedním ze dvou nových FullFrame(FF) fotoaparátů. EOS 6D je vlastně třetí do party.
Tím nejvýkonějším je Canon EOS 1Dx (nástupce Canonu EOS 1D Mark IV). EOS 6D je vlastně nejlevnější variantou v řadě FF zrcadlovek. Je tady pochopitelné, že nelze očekávat od fotoaparátu stejné výsledky jako od dražší varianty. Ostřící systém je totiž velice podobný staršímu 5D Mark II. Spousta námitek právě poukazuje na tento fakt. Jenže pokud začneme nad věcí trošku uvažovat napadne nás, že například na fotografování v ateliéru je to přímo ideální. Navíc integrované Wi-Fi a GPS přímo vybízí k použití v ateliéru (Wi-Fi). Při takovémto použití pak logicky nevadí nižší rychlost snímání nebo slabší provoz při slabším osvětlení. Naopak nižší cena může hodně přispět ke koupi.
Druhá výtka zaměřená právě na cílení fotoaparátu. Souvisí s tou první.
Každý očekává super FF zrcadlovku, srovnatelnou s 5D Mark III. Jenže to by byl Canon sebevrah. Naopak cílení na ateliérové a studiové fotografy může hodně pomoci.

Osobně 6D nepokládám za špatný krok. Nečekaný? Nepochopený? To ano. Rozhodně, ale ne nezajímavý či snad přímo špatný.

čtvrtek 20. září 2012

Analýza bezpečnosti dnešní společnosti...

V rámci mírně nostalgického zamyšlení mě napadlo, jak se proměnila naše země. Nebo možná celé Evropa během posledních deseti až 15 let. Když poslouchám stížnosti lidí na stav politiky a podobné věci. Řekl jsem si jak složité by bylo udělat převrat (skutečný převrat, se střílením a tím vším, prostě revoluce nebo puč).
Beru to podle maximální možné paranoii. Jedná se o takové technické zamyšlení. Vynechávám lidský faktor. Beru jen techniku.

Komunita

Na převrat potřebujete víc než jen sebe. V době sociálních sítí se zdá, že je snadné udržovat kontakt. Jenže chyba lávky. Jakákoliv digitální informace, o to víc v podobě textu. Je snadno dohledatelná. Dokonce sledovatelná prakticky v reálném čase. Zvláště pokud jste něco jako tajná služba. Máte to doslova na stříbrném podnose.
Navíc sociální sítě jsou prošpikované vašimi soukromími informacemi. Fotky, kontakty na rodinu atd. Nebylo by velkým překvapením kdyby podle kontaktů a podobných věcí policie, potažmo rozvědka. Měla zmáknutý seznam potenciálně nebezpečných lidí ještě dřív než se nějak dají dohromady.
Řešit to lze jen osobním stykem, na bezpečných místech s nemožností odposlechu. Použitím silného šifrování pro předání vzkazů atd.
To ale zase vyžaduje už předchozí dohodu a znalost stavu (šifrujem?  šifrujem!).
Posílání dopisů je funkční, ale jen do určité úrovně. Reálně jinak než v omezené skupině, která má k sobě blízko z jiných méně nápadných aktivit. To prostě nejde.
To značně omezuje možnost růstu takové skupiny a prakticky to eliminuje možnost vzniku něčeho co by svrhlo vládu.
Porovnání s minulým režimem se nabízí. Odhadem bych řekl, že v něm měla šanci vzniknout konspirativně utajená skupina v řádech stovek členů. Dnes jsou to maximálně desítky a i to stěží.
Je to dobře nebo špatně?

Zbraně

Jakýkoliv opravdický převrat (ne teď nemluvím o plyšové revoluci). Potřebuje zbraně. Je naivní si myslet, že pokud nejste ve vysoké politice. Podaří se vám nějak zmanipulovat ozbrojené složky. Tedy skutečně je potřeba ozbrojená skupina.
Opět, přes veškerou snahu tlačit do hlavy jak je nebezpečný internet plný návodů na výrobu atomové bomby (technicky je to chemie a fyzika na úrovni 9. třídy). Jsou návody na výrobu výbušnin většinou nepříliš platné. Chemikálie potřebné na výrobu jsou jen stěží k sehnání. Když už tak pochopitelně to nejde anonymně.
Ale budiž. Řekněme že půjdu do OBI koupit třeba 50 litrů, 30% peroxidu vodíku. Nápadný budu asi jako bazén na Sahaře.
Jdu k pokladně. Musím platit hotově, nebýt nápadný. Nemít s sebou mobilní telefon. Nejet vlastním autem.
Můžu nakupovat po menších částech! Ale to technicky neřeší tyhle základní problémy. Jen prodlužuje čas. Do doby než, už začnu být podezřelý.
Pochopitelně všechno ostatní vyžaduje stejné řešení. Ukrýt se před všudypřítomným okem kamery (venku i uvnitř). Nechat telefon doma. Nebo vypnutý. Informace si nepředávat telefonicky ani formou SMS.
Koupit zbraně jde i legálně. Ovšem ve značně omezené míře. Další možností je nákup od podsvětí. Tam je ovšem problém nutnost vazeb a kontaktů. A stále panuje problém prozrazení. Je třeba si uvědomit, že to je střet dvou protichůdných věcí. Podsvětí v zásadě má jiný morální kodex... posunutý patrně opačně než případný morální status revolucionářů.

Akce

A jsme u toho. Technické provedení akce. Pokud překonáme všechny nástrahy moderního světa. A jho protiteroristických opatření.
Ideálním stavem je například demonstrace. A její potlačení policií. Vzpomínáte na plyšák? Z pohledu dneška se tam toho zase tak moc nestalo. Policie v helmách a s obušky zmlátila pár demonstrantů (reálný počet zmlácených skutečně nebyl nijak vysoký - v poměru k situaci a dnešku).
Vhodně se toho chytila funkcí chtivá opozice. Nabalil se na to dav. Dnes policie mnohem razantněji zdecimuje i větší počet demonstrantů a nic se neděje.
Média už předem demonstranty očerní (ať už se jedná o kohokoliv) a po nakládačce si ještě řeknete jak to ti kluci zvládli sexy udělat. Technicky je totiž státní aparát ve výhodě. Může vhodně sledovat situaci. Týmy přede vytipují problémové skupiny. Vrtulník nedovolí nikomu aby se příliš ukryl.
Policie má k dispozici speciální monitorovací vozidla. Kamery, rušičky, odposlechy. Všechno na čtyřech kolech. Tedy opět, telefony a další věci jsou zcela nevhodné.
Pokud odhlédnu od situace a podařilo se demonstraci využít jako roznětku k větší akci. Je technicky velice náročné akci koordinovat. Opět nastupuje odposlech, policejní rušení.
Rozvědka disponuje týmem, pro takovéto situace. Případný střet by byl na úrovní začátečníků a elity. Tedy buďto začátečníci hned z počátku nasadí obrovskou převahu v živé síle a technice. Nebo budou zcela zdecimováni.
Vládám je zcela jedno kolik lidí zavřou. Vzpomeňte si na hnutí Occupy. Lidí bylo dost. Vláda neměla nejmenší problém je pozatýkat, zavřít rozehnat a použila k tomu mnohem víc násilí než kdy byl u nás k vidění.

Shrnuli to jako celek. Zjistíme, že kromě převratů v zemích kde "demokracie" sleduje své zájmy (ropa, plyn, kolonizace, atd.). K převratům nedochází. Maximum jsou omezené skupiny nebo jednotlivci. Počty nepřesahují dvacet maximálně třicet přívrženců.
Technicky má při teroristickém útoku větší šanci osamocený jedinec než skupina. Což dokazují události posledních let.

úterý 11. září 2012

Proč je Nokie po kolena v žumpě

Nokie představila dva nové modely Lumia 920 a Lumia 820. Jsou v nich Windows 8 a naplnilo se to co jsem říkal, že se Windows spojí dohromady. Desktop i mobilní ... a to bude problém.
Jenže ani tyhle dva hranaté plastové kousky to nezlomí. Víte proč?
Nokie má v současnosti v oblasti chytrých telefonů s Windows Phone, tři kategorie potencionálních nebo stávajících zákazníků.


  1. Geekové co chtějí všechno nové (ty to omrzí a jdou od toho).
  2. MS (Nokia) Fanatici, ti si koupí i ho-no s nápisem Microsoft nebo Nokia a budou juchat. Typické je že Elopa pokládají za génia.
  3. Uživatelé klasických telefonů (dumbphonu) (a těch je skutečně nejvíc). Láká je jednoduchý a svižný systém (nikoliv aplikace).

Z toho plynou hned dva problémy. Prvním je cena zařízení.
Nemůže překonávat cenou. za kterou se prodávají hloupé telefony. Proto je všelijak dotováno a tím to ztrácí na výhodnosti pro prodejce i výrobce. Druhý problém je, že takový uživatel prostě neutrácí za aplikace. Z části kvůli jejich ceně (menšina) z části proto, že je vlastně nepotřebují.

Přidám k tomu Nokia amatérské PR, vidím budoucnost jasnou a zřetelnou. A Nokii mrtvou. Uvést zařízení, neříct kdy bude na trhu, za kolik a nenechat na něj skoro nikoho sáhnout. Je prohra.
Dnes když se výrobci předhánějí, kdo komu co a proč. Kdo první a kdo víc.

středa 22. srpna 2012

Když se jede fotit festival

Fotografování všelijakých společenských akcí není zrovna legrace (uteče vám důležitý moment) fotky vypadají jako parodie (když máte místo rukou smetáky).
Nebo prostě selže technika (horší varianta od selhání počasí).

Výhoda u selhání techniky je jasná. Lze náhodě předejít. Nebo ještě lépe. Lze to udělat tak aby jsme šanci na skutečný nezdar dostali statisticky na nulu (příkladem budiž cestování letadlem s vlastní bombou v kufru nebo bezpečné přecházení mimo přechod pro chodce).

Technika pro takovéto případy musí splnit dvě kritéria:


  1. Musí vykrýt případné katastrofy (povodně, zemětřesení, polednici nebo finančák).
  2. Musí vážit co možná nejméně (kdo chce tahat na zádech v horku 50kg jistě najde uplatnění v armádě).
Pochopitelně tohle zavdává k hledání kompromisů. Tedy průsečíku mezi počítanou katastrofou a hmotností. Matematicky to lze vyjádřit například takto:
x=m*z(1/t) 
Ve vzorci je důležitá veličina z což je součinitel katastrofičnosti (udávaný nejčastěji v jednotce: "tojekposraní" v anglosaských zemích pak nese označení: "fuckinghollyshit".
Další věc, které si povšimněte je takzvaný časový akcelerátor. Je to čas zbývající do vypuknutí události. Je dobré vědět že nemůže pochopitelně nabývat záporných hodnot. Pokud se tak náhodou stane, je ve vstupních parametrech buďto chyba nebo je to všechno (k--va už) jedno.

Součinitel katastrofičnosti se dá snadno vypočítat takto:
z=d(t/y)
Ve vzorci je pak d vzdálenost od vašeho bydliště kde máte shodou okolností tři náhradní kousky techniky. Dále pak čas t, který určuje dobu cesty v minutách a nakonec y je cena cesty (kterou chtě nechtě zaplatíte).

Díky těmto matematickým vzorcům lze snadno doložit fakt. Že nehrozí, že by nějaká akce byla zcela bez nebezpečí selhání techniky. Ovšem lze snadno část potíží eliminovat. Tím se dostáváme k samotnému problému co sebou.
Chystám se fotografovat na Rock na Valníku. Cože je jeden z těch nejlepších festivalů léta (a jezdím na něj léta). Takže co s sebou.
V první řade batoh. Volím klasiku Kata DR467i. K tomu malý ohebný stativ GorillaPod (tenhle je levné čínské provenience, funguje ovšem perfektně). Jako další je pevné sklo Canon 50mm/f1.8. Jako další potom Canon 55-250mm. Dost možná ještě doplním obyčejný seťák Canon 18-55mm kvůli širokým záběrům.
Co nezapomenout jsou náhradní akumulátory do fotoaparátu a do blesku. Co kdyby nebyla elektřina k dispozici. Na tuhle eventualitu jsem vždy připraven. Na dva akumulátory by neměl být problém dát cca 1200 fotek.
Náhradní karta, nebo něco kam jde odsypat přebytek dat. Spacák a stan, polštář a kartáček na zuby :-).
A navrch jeden vyztužený kondom (co kdyby ;-)).


čtvrtek 26. července 2012

Centrální registr Vs. Tosa CMS

Kolik Tosa CMS udělá dotazů do MySQL databáze pro otevření jednoho článku? Spočítejme si to!


  1. Najde článek
  2. Načte k němu nastavení
  3. Zkontroluje  toho kdo chce článek číst a jeho práva
  4. Najde k němu data
  5. Autora a jeho informace
  6. Zkontroluje komentáře
  7. Načte komentáře
  8. Dohledá galerie
  9. Načte fotky ke galeriím
  10. Po zobrazení článku přičte k počtu přečtení jedno

Tohle celé trvá méně než vteřinu. Na 1 jádrovém procesoru s 512 Mb ram (virtuální stroj).


Centrální Registr vozidel těchto dotazů prý zvládne až 700. Přesněji možná to jsou jiné dotazy. Ale nikdo neřekl jaké jsou takže to klidně taky můžou být dotazy na starou Vomáčkovou jestli má v kýblu čistou vodu.
Pro případ, že by to jelo málo jako namydlený.

Tosa CMS dokáže pokud vynechám síťovou zátěž, vyrazit za minutu cca 646 dotazů. Na různé články!

Takže Tosa CMS Vs. Registr má jasného vítěze. Je jím Centrální registr vozů. Jenže Tosa CMS je věc kterou může mít na svém webu prakticky každý.
Je to systém stále v betaverzi (to registr taky ;-).
A hlavně nestojí 37 milionů.

Asi něco dělám špatně.

středa 27. června 2012

VIDEO HTC EVO 3D a ICS v praxi

Takže můj první video post. Užijte si ho :D.
Více o ICS aktualizaci pro HTC EVO 3D najdete zde. A další informace o telefonu se starší verzí a fotografie najdete zde.


úterý 26. června 2012

ICS pro HTC EVO 3D se podařil

Protože jsem psal, snad přínosnou recenzi na HTC EVO 3D. Rozhodně nemůžu nechat být aktualizaci jeho operačního systému Android.
Systém verze 2.3.7 byl plný kompromisů a řekněme. Ne úplně ideálních řešení.
Byl sice rychlý a použitelný, ale v porovnání s Androidem 4 mu scházela určitá elegance.
To vše je teď pryč.
Zatímco Lumia 900 je do budoucna díky nemožnosti aktualizovat na nové jádro zcela mrtvá. HTC EVO 3D dostalo do žil novou krev.
Ice Cream Sendwitch, připlul včera. Nikoliv jako Kryštof Kolumbus vodovodem, ale po datových linkách OS Freewest.

Ale dost už tlachání. Videa natočená při aktualizaci si pustíme jindy. Teď na to co každého zajímá.

  1. Výdrž na baterie (akumulátoru) - všichni se tolik báli. Já můžu směle prohlásit, že minimálně v uspaném režimu telefon snížil spotřebu na cca polovinu (za noc místo 10% akumulátoru, tentokrát jen 3%).
  2. Rychlost - ta je přímo závratná. Systém jako by byl nakopnut. Přechod z lockscreenu do aplikace  se zrychlil. Spouštění aplikací také. Celý systém, který byl doteď plynulý se zdá ještě o něco plynulejší. Vše reaguje rychleji a lépe. Tohle byla rozhodně dobře odvedená práce.
  3. Aplikace - aplikace se aktualizovali sami a to na jejich "čtyřkovou" variantu. Zlepšil se Googl Talk klient. Stejně jako Gmail klient. Obě aplikace jsou nejen rychlejší, ale mají i přepracované GUI.
  4. Každého zajímá co SENSE - tedy věřte.  HTC dostalo rozum a vyhodilo co nebylo třeba. V podstatě zůstal jen Lockscreen a některé aplikace (ty od HTC) mají spíš jen přebarvený design ze staré verze. Ale zmizela ta příšerná dolní lišta a nahradila jí hezká odlehčená lišta z Androdiu 4 ICS.
Shrnuto podtrženo 100% úspěch. Zdá se, že se vyplatilo čekat. ROM je odladěná nepadá. Vše je rychlé, spotřeba nižší. Co si lze přát víc? Co třeba rychlou aktualizaci na Android 4.1 Jelly Bean!

středa 20. června 2012

Co dělá Microsoft špatně

Včerejší uvedení Tabletu s Windows Phone označeného jako Surface (Microsoft Surface). Neboli povrch. Ukázalo hned několik marketingových a jiných neobratností, kterých se MS dopustil.

1. Uvedl produkt a nezačal ho prodávat. Velice typické pro MS.

2. Produkt prezentoval ve stylu Apple, ale vůbec mu to nešlo. Spíš naopak.

3. Absolutně nezvládl budování hype efektu! Samsung dokonce před uvedením Samsungu S III, vypustil aplikaci, která Vám dodávala novinky a počítala čas do uvedení. Technicky vzato jiná liga.

4. Neřekl žádná čísla, cenu, výhledy do budoucna výdrž, frekvenci procesoru, velikost paměti, atd. Jen ukázal placku s obrázkem.

To není všechno MS udělal hodně ideových chyb.

5. Přichází na trh ve chvíli kdy vlastně na nějaký jeho tablet čekají jen superskalní fanoušci na Plzeňské periferii.

6. Technicky je už teď tablet mimo. Aktivní chlazení, nebo skoro 1 Kg váhy to je prostě síla. Telefon, který váží 180g se mi nechce držet v ruce déle než 10 - 15 minut. Zvláště pokud ho držím nad hlavou.

7. Pouští se do HW. Kde zatím většinou selhal. Jediným reálným úspěchem krom reklamních předmětů (myši a klávesnice) byl XBox. Ale tam mu hrála do ruky cena kde nemusel tolik dotovat. Obdobně jako fakt, že Sony není zrovna nejpružnější.

8. Windows 8 ;-) - jsou možná pro tablet dobrá (jestli to bude stejné fiasko jako Windows Phone, tak to bude ještě sranda). Ale většina uživatelů tohle nechtěla. Ti co chtěli Windows na tabletu, chtěli lépe ovladatelné sedmičky. Nikoliv vykachlíkovat koupelnu.

Podtrženo sečteno. Stále si myslím, že Windows Phone se nakonec splichtí s Windows 8. A to teprve bude moc Elop ukázat jaký je hvězdný manager. Microsoft to s mobilním zařízením nedovede to už mockrát dokázal. Nevidím důvod aby se to změnilo.


poz. Autor není majitelem tabletu jakékoliv značky.

sobota 5. května 2012

HTC EVO 3D - zkušenosti (hodně pokročilého uživatele)

Takové malé varování předem.
Pokud Vás telefon zajímá kvůli barvě, krytu nebo vyzváněcí melodii nečtěte dál. Ne, že bych Vám v tom mohl zabránit, ale patrně budete mít akutní záchvat, blbé nálady z vlastní naivity.

Pro nás ostatní začnu hezky od začátku. Balením.

Balení a rozbalení


Telefon dostanete v krabičce z recyklovaného papíru a potištěné sojovým inkoustem. Tedy ekologie na prvním místě. Součástí balení je jednak telefon, jednak nabíječka (malá - prakticky redukce z 220V na 5V USB port). USB kablík. Jednak pro nabíjení a jednak pro připojení k PC. Akumulátor s kapacitou 1750 mA. Sluchátka s mikrofonem a ovládačem pro přehrávač.
Nějaké ty návody atd. Vše je v elektronické podobě nahrané přímo v telefonu. Telefon má také v sobě navíc 8 Gb paměťovou kartu MicroSD. Schází mi v balení nějaké pouzdro. Bylo by to milé.
Krabička je bytelná. Pevná a pokud jí položíte na chodník a dáte dovnitř cihlu. Jistě si o ní leckterý cyklista narazí štangli.

Telefon - konstrukce a rekonstrukce 


Většinu z Vás jistě zajímá spíš telefon. Než z čeho je krabička. Tedy věřte, Vaše oči padly na správnou část článku.
Telefon padne dobře do ruky (mě, pokud jste jemná dívka s ručkou vhodnou pro lovení drobných mincí ze zavařovaček, bude to pro Vás spíš obouruční práce). Jeho zadní strana je z něčeho co lehce připomíná gumu. Materiál se tak dobře drží a neklouže v dlani. Zadní strana má jasnou dominantu a tou jsou dva objektivy.
Pevnost a odolnost se zdá být lehce nadprůměrná. Rozhodně, ovšem nedoporučuji telefon používat jako zbraň (rozhodne to není Ericsson R310).
Přední část je prakticky celá pokrytá sklem. Jedná se pochopitelně o toliko populární Gorila Glass. Takže odolnost proti promáčknutí značná. Stejně jako křehkost. Nahoře je pak stavová led dioda (dobře zřetelná, a praktická) a další kamera (to pro videohovory viz dále).
Spodní část telefonu pak vyplňují čtyři senzorová tlačítka. Telefon není nijak těžký, na druhou stranu se pronese. Když ho držíte a čtete si například tak za nějakou dobu je to znát.


Dost bylo popisu teď trošku praxe.

Telefon má několik kladných vlastností (neklouzavá záda, stavová led dioda, celá přední část pod sklem), ale i několik zásadních nešvarů. Nejhorším jsou asi tlačítka. Jsou totiž senzorová nikoliv fyzicky mačkací. Pokud máte nějak normální ruku (což snad mám, nejsem žádný kandidát na bagr roku), patrně si často zavadíte za tlačítko HOME nebo hledání. Zvláště to hledání dokáže naštvat. Protože Vás to uvrhne většinou do nutnosti potvrdit nějaký dialog a to je prostě otrava.
Další slabinou je častá upatlání zadního skla pod kterým jsou dvě kamery. Časem bych se možná bál poškrábání. Další nešikovnou věcí je napájecí (Micro USB) konektor. Je totiž po straně přístroje.
takže svisle tolik nevadí, ale na ležato je to přímo porod. Při hraní her překáží a zesložiťuje úchop.
Nemusí to vadit všem, ale je to dost pravděpodobné. V kombinaci ze sluchátky je levá strana pro uchopení telefonu prakticky nepoužitelná. Je to škoda. Rozvržení zásuvek dolů a nahoru by vyřešilo mnoho starostí.

Železo a jiné radosti


HW telefonu je rozhodně dostačující na běh téměř čehokoliv co Vás napadne. Díky MHL konektoru (microUSB+HDMI) není problém pustit video na TV. Dvě jádra (až 1,2 Ghz) a dostatečně výkonná grafická karta jsou rozhodně silné zbraně. Neméně příjemným HW je display. Ten má jednak úhlopříčku 4,3 palce a 3D funkce. A jednak má rozlišení 950x540. Což na šíř bohatě stačí na většinu webů. A i video není vůbec špatné. Slabinou je ovšem akumulátor. Ten není slabý. Ale pokud začnete používat telefon hodně intenzivně, výdrž cca 8 hodin je maximum.
Podle všeho je největším žroutem LCD display (jak jinak) a já bych si tipoval GSM modul. Andrid a jeho měření spotřeby tvrdí něco jiného. Ale můj čuch říká že GSM modul žere jako prorvaný.
Doporučuji tedy kde to je jde používat WiFi. 3G data totiž zatnou baterii ještě víc.
Tak jako tak to není nutně negativum. Spíš je to takové konstatování. Jiné telefony na tom nebudou příliš lépe.

Zajímavým zjištěním je fakt, že telefon má menší postřebu při Video hovoru vedeném přes WiFi skrze GPlus. Proto doporučuji doma využívat wifi co nejvíce. 
Každého určitě zajímá 3D display.
Takže. Display má dva režimy 3D a 2D (ano je to blbé konstatování, ale někdo by to nemusel pochopit). 3D funguje na šíř a pochopitelně ne u všeho. Tam kde to je podporování, ovšem perfektně. /Uhle viditelnosti je docela dobrý. Pokud bych to měl přirovnat jedná se o podobný efekt jako mají takové ty vroubkované 3D obrázky. Takové ty co při naklánění ukazují jako by 2 různé obrázky.
Výsledný efekt hodně záleží na tom co zobrazujete.
Rozhodně dobře vypadají jasné barvy. Ideálně hodně výrazné. S málo přechody a velkým vzájemným kontrastem.

Jinak HW funguje ve zvolených parametrech velice slušně. GSM část je dobrá zvuk čistý. 3G, HSPDA, Edge to všechno funguje na jedničku a rychle. WiFina bez závad, dosahuje rychlostí okolo 60 Mbitů za vteřinu úplně v pohodě. Display pro použitelnost je super. Velice dobře se na něm čte. Vše vypadá velice dobře. Výkon samotný jen o chvilku později.

čtvrtek 23. února 2012

Desatero dobrého programu

Dlouho jsem uvažoval sepsat něco jako programátorské desatero nebo něco. Vycházející primárně z konfliktu Programátor/designer/analytik Vs. Uživatel/účetní/uklízečka.

Důležité je podotknout, že programátor a programování nemá nic společného s černou magií jak si často uživatel myslí. Stále častěji se setkávám s faktem, že programátor ani nezná základní principy fungování počítačů. Natož třeba binární soustavu.

Nepochopení z obou stran je pak v důsledku tragédií.

Programátor je stejně jako další tvořivý lidé, někdo dělající z ničeho něco. To nic je různě hmotné. U programování málo, stejně jako u skládání hudby nebo třeba psaní knih. Naopak například řezbář nebo zámečník to mají často mnohem hmotnější. Každopádně není mezi nimi v rámci tvorby velký rozdíl. Výsledkem snažení je obyčejně něco zcela jiného než bylo na začátku.

Tenhle úvod jsem si nemohl odpustit. To hlavně proto, aby některým "programátorům" prdla žilka v hlavě už teď a ne až na konci.

1. Jednoduchost
Vždy se snažit dělat věci jednoduché. Co je jednoduché je většinou i nejfunkčnější. Příkladem budiž smeták. Smeták který bude mít chlupatý konec dvakrát bude na nic. Pokud bude mít uprostřed duralové madlo, taky se to zrovna nebude zdát lepší.

2. Přehlednost
Přehlednost jde ruku v ruce s jednoduchostí. Často se dozvídám, že nějaký model je lepší než jiný protože je přehledný. Blbost! Něco je přehledné protože to tak uděláte ne proto jak to uděláte.
Hromada kamení bude nepřehledná hromada ať použijete bagr nebo ruce.

3. Rychlost
Nesnažte se dělat víc než je třeba. Pokud má vaše aplikace sčítat. Nesnažte se jí učit mocniny. Sčítání to neurychlí. Aplikace se zpomalí.

4. Nemyslete za uživatel
Nejčastější pakárnou je, když aplikace ví lépe než vy co jste chtěli udělat. Prostě kliknu a udělá to to co avizuje. Nic nezmodrá, nic nezežloutne. Prostě se to chová předvidatelně. A nemyslí to za mě.
Windows si už roky myslí, že jsem nesvéprávný idiot. Když přede mnou skrývají, volby které potřebuji. Výsledkem je frustrace a naštvanost.

5. Ptejte se uživatelů
Ptejte se jich. Oni nejlíp vědí jak co vyhovuje. Analytik si to může myslet. Uživatel to ví!

6. Nebuďte líní předvídat lidskou vynalézavost
Lidé často dojdou k funkci nebo funkcionalitě jinou cestou než vy. Naučte se s tím počítat. Buď zataraste cestu tak aby to nešlo a nebo tedy počítejte s jiným postupem než je ten váš.

7. Chybovat je lidské
Kdo nedělá chyby není člověk a není ani Bůh. Protože ten chyby zjevně dělá taky (jestli mi nevěříte tak mi vysvětlete kde se vzalo tolik církví). Přiznat si chybu je správný krok. Přiznat jí a opravit jsou dva. Na fotce vypadají dobře liché počty v realitě se věci lépe tvoří v párech. Takže hezky udělat kroky dva.

8. Nemyslete si, že jste chytřejší než uživatel
Nejste. Rozhodně ne chytřejší než všichni. To, že se Vám zdá uživatel jako blbec je proto, že vy jste to udělali složité.

9. Učit se! Učit se! Učit se!
Vždycky je co a vždycky je kdy.

10. Pravidlo tří úspěchů
Funguje to! Děláto co jsem chtěl! Děláto co chtěl uživatel! Pokud ne, čtěte znovu!

úterý 21. února 2012

Jak funguje Ubuntu for Android?

Jako rána z čistého nebe se všude začalo hovořit o Ubuntu for Android (tedy Ubuntu pro Android). Všichni si říkají, jaký je to super nápad a jak to je vlastně udělané.
Samotný princip není nijak složitý. Dokonce se divím, že tohle řešení zatím napadlo asi jen dva výrobce a ani jeden z nich to nedokázal rozumně prodat (asi proto, že oba jsou výrobci HW a nikoliv SW).

Jak to tedy funguje.
V první řadě je třeba si uvědomit, že samotný název trošku klame.
Ubuntu for Android by se spíš mělo jmenovat Ubuntu with Android (Ubuntu s Androidem). Proč? I na to se dozvíte odpověď.

Celé kouzlo je v tom že Android je prakticky Linuxový Kernel (2.6 něco). Zkompilovaný je pro ARM procesor, ale může být zkompilován i pro X86 nebo třeba MIPS.
Tenhle Kernel je zcela plnohodnotné jádro systému. Pokud v Androidu něco spustíte, spustí se prakticky jen JAVA Virtuál Machine (Dalvik) a ten spustí aplikaci. A to včetně Luncheru a dalších systémových vymožeností.
Z toho plyne několik základních vlastností, jako třeba, že bez rootu není pro Android nebezpečí virů. Vypadá to asi takto.
Android bez Ubuntu
Dalvikovské instance samozřejmě mohou sahat na kartu a do DB s adresářem atd. Na stejné úrovní běží notifikace a všechno si to skrze jádro a paměť předává informace. Jak prosté řeknete si. Mimochodem díky tomuto modernímu návrhu, není problém aby Android běžel třeba na deseti jádrech a dokázal je využít. Stačí překompilovat Kernel s podporou více jader. Zpět k Ubuntu.

Canonical to vyřešil skutečně vtipně.
Prostě do Linuxu kde běží řada Dalviků, přiinstaloval jedno Ubuntu. Ubuntu s aplikacemi, vlastním prostředím a několika málo doplňky. To vše pro to aby byla integrace prakticky dokonalá. Po instalaci to totiž vypadá asi takhle.
Android s Ubuntu
Správně tam, kde běží Dalvik, běží prakticky celé Ubuntu.
Důsledek je jasný. Pro instalaci je třeba mít root práva. To je ale vše. Canonical dodal několik aplikací, které propojují Android, a Ubuntu a to v obou směrech. Tak aby zůstala jasně patrná návaznost.
S celou touhle nádherou potom oslovil operátory a výrobce telefonů. Počítám, že se mu podaří je dotlačit alespoň ke zkoušce. Za sebe jsem potěšen.
Microsoftu v tuhle chvíli nejen, že ujel vlak. Ale někdo mu právě rozebral nádraží, schoval koleje, sebral mapu s cestou na tohle nádraží a otočil ho zády.
Zatímco MS ukazuje, jak udělá METRO do Windows 8, Canonical ukázal, že máte desktop v telefonu (nebo tabletu). A to ne v nějaké ukázkovém provedení, ale v systému, který má za sebou tisíce aplikací a funguje!

Ještě doplním minimální požadavky pro Ubuntu: "Dvoujádrový procesor, alespoň 1Ghz, 2 Gb místa pro instalaci. 512 Mb ram, USB HOST a HDMI."

neděle 15. ledna 2012

Canon EF 50mm/f1,8 - Prostě krásný kousek

Takže trošičku jsem si hrál ze zcela novým sklem Canon EF 50mm f1,8 II. Dostal jsem na něj jen ty nejlepší reference a tak jsem neváhal a pořídil ho. Investice to není velká a tak bych ho skoro doporučil jako nutnost k jakékoliv zrcadlovce Canon. Pokud tedy nesáhnete po ještě lepší variantě f1,4 nebo snad Lkový f1,2.
Zajímavostí tohoto skla je jeho využití.
Ohnisko 50mm je často používané pro jeho prakticky identické vlastnosti jako má lidský zrak.
Tedy úhel, zorné pole a další takové parametry jsou lidskému zraku skutečně až nápadně podobné. Díky tomu dokáže takový objektiv zachytit to co vidíte velice věrně a není třeba velkých ořezů.
Krajinka jak malovaná
Pokud máte zrcadlovku s čipem ASP-C znamená to pro Vás crop faktor 1,6 tedy ohnisko 50mm znamená 80mm.
Cesta na západ
To už je prakticky stoprocentní portrétový objektiv. Vysoká světelnost ho k tomu prakticky předurčuje. Světelnost je také důležitá. f1,8 znamená skutečně hodně světelné sklo. Navíc díky tomu má hodně malou hloubku ostrosti. Což je opět pro portrét nebo třeba produktovou fotografii přímo ideální stav.
Nakonec si nechávám obrazovou kvalitu.
Vzhledem k ceně a konstrukci se nabízí porovnání se setovým sklem 18-55mm /f3,5-f5,6). To je to co nejspíš dostanete s koupí nového fotoaparátu.
Dnes můžu říct (bez ohledu na super profi recenze) je to šmejd.
Pochopitelně fotit se s ním dá. Navíc zoom dává větší možnosti. Jenže kvalita výstupu je otřesná.
V porovnání až bych řekl neporovnatelná.
Detaily se ztrácí už i jinak dobře patrných objektů a 18Mpx čip moderních zrcadlovek od Canonu si to prostě nezaslouží. Jen se podívejte na fotografie.
Skutečně ostrost a podání světla je zcela někde jinde. Pokud snad ještě váháte tak doporučuji. Do budoucna jak najdu trošku času zkusím udělat několik srovnávacích fotek.